Mastné kyseliny omega-6 a omega-3 – výyojové aspekty a jejich význam pro zdraví
DOI:
https://doi.org/10.48095/cccsp202518Klíčová slova:
omega-6 polynenasycené mastné kyseliny – omega-3 polynenasycené mastné kyseliny – buněčné membrány – hypoxicko/ischemické poškození mozku – permeabilita hematoencefalické bariéry – mitochondriální fosfolipidyAbstrakt
Polynenasycené mastné kyseliny (omega-6 a omega-3) hrají zásadní roli ve vývoji a funkci centrálního nervového systému. Nerovnováha jejich příjmu se může podílet na řadě neurovývojových poruch. Klasicky se polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) považovaly za relativně inertní strukturální složky mozku, které jsou velmi důležité pro tvorbu buněčných membrán. V posledních letech však byly prokázány další specifické funkce těchto membránových komponent. Bylo prokázáno, že hlavně omega-3 polynenasycené mastné kyseliny (n‐3 PUFA) chrání novorozenecký mozek před hypoxickým/ischemickým poškozením. Jedním z hlavních determinantů zranitelnosti mozku je permeabilita hematoencefalické bariéry (HEB). Ukazuje se, že HEB je patologicky propustná u řady chorobných stavů, vč. schizofrenie, epilepsie, traumatického poranění mozku, autismu a některých kognitivních poruch. n‐3 PUFA jsou nezbytné pro tvorbu těsných spojení mozkových cévních endotelových buněk a současně tlumí aktivaci matrix metaloproteináz, které jsou jedním z faktorů snižujících těsnost HEB. Přispívají tak k udržení integrity hematoencefalické bariéry, a tím ke stabilitě vnitřního prostředí mozku. Tkáně s vysokou rychlostí metabolického obratu jsou bohaté na polynenasycené mastné kyseliny. Aktivita oxidativních procesů je spojena s činností mitochondrií a v nervové tkáni je mimořádně vysoká (20 % klidové metabolické přeměny). n‐3 PUFA je součástí mitochondriálních fosfolipidů, hlavně v lipidové dvojvrstvě vnitřních membrán, nezbytných pro oxidativní fosforylaci a uchování energie ve formě ATP. Mitochondriální dysfunkce hraje důležitou roli při stárnutí mozku, v patogenezi neurodegenerativních onemocnění, v důsledku ischemických cévních mozkových příhod, případně při jiných formách kognitivní dysfunkce. Jednou z prokázaných pozitivních důsledků podávání PUFA tedy může být obnova mitochondriální struktury i funkce HEB. Klinické důkazy naznačují, že PUFA může mít příznivé účinky na mozkové funkce. Vzhledem k rozsahu předkládané problematiky je kladen hlavní důraz na oblasti, kde autoři mají vlastní experimentální zkušenosti.

