Osobnostní a sexuologické charakteristiky adolescentních female-to-male žadatelů o změnu pohlaví
DOI:
https://doi.org/10.48095/cccsp202505Klíčová slova:
adolescence – female-to-male – komorbidity – mentální zdraví – transsexualismusAbstrakt
Cíl: S ohledem na absenci výzkumu, jenž by se detailněji zabýval stabilně narůstající populací adolescentních female-to-male (FtM) žadatelů o změnu pohlaví v ČR, se článek zaměřuje na deskriptivní analýzu jejich anamnestického profilu. Materiál a metoda: Analyzovány byly výsledky vstupního psychologického vyšetření pacientů Sexuologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze dívčího matričního pohlaví s diagnózou F640 Transsexualismus (n = 78), kterým bylo v době konání vyšetření minimálně 15 a méně než 19 let (M = 16,3 roku, SD = 1,00). Výsledky: U většiny adolescentních FtM (93,6 %) byl přítomný pozdní nástup genderového nesouladu (Gender Incongruence dle MKN 11) v pubertě anebo adolescenci (M = 13,2 roku, SD = 1,98) a zároveň kompletní sociální tranzice v době konání vstupního vyšetření (70,5 %). Přijetí genderové identity potomka oběma rodiči bylo přítomné jen v polovině případů (50 %). Sexuální orientace FtM byla nejčastěji neheterosexuální z hlediska jejich genderové identity (57,7 %). Většina pacientů (82,1 %) si přála podstoupit proces kompletní přeměny pohlaví vč. chirurgické, ale vyskytly se i požadavky na pouhou hormonální terapii bez chirurgické intervence (14,1 %) či nejistota ohledně postupu (3,8 %). S partnerským vztahem měla zkušenost téměř polovina FtM (47,4 %), ale sexuálně aktivních byla pouze třetina (33,3 %). V anamnéze se vyskytovaly rozličné psychiatrické komorbidity; se zvláště vysokou frekvencí zejména úzkostně-depresivní syndrom (33,3 %), sebepoškozování (51,3 %), suicidální ideace (56,4 %) a suicidální pokus (25,6 %), který byl většinou opakovaný. Cílené psychologické vyšetření navíc odhalilo vysokou prevalenci psychické nestability (66,7 %) a anomálního vývoje osobnosti (28,6 %). Předchozí kontakt s psychiatrickou péčí byl častý; polovina pacientů (50,0 %) měla v anamnéze péči psychiatra (farmakoterapii) a pětina (20,5 %) hospitalizaci na psychiatrii. Závěr: Přes sníženou časovou prodlevu mezi nástupem genderového nesouladu a vyhledáním odborné péče se u adolescentních FtM v úvodní fázi afirmativního léčebného procesu vyskytuje stav narušeného psychického zdraví. Z anamnestických charakteristik lze usuzovat na přítomnost vysoké míry fyzického i sociálního distresu, které v tom hrají roli.

